CO SE V MLÁDÍ NAUČÍŠ…

Na klíně mi sedí kočka. Beru do ruky její přední packu, tlakem na polštářek vysunuju drápek a
speciálními kleštičkami maličko zkrátím jeho ostrou, zahnutou špičku. Kočka přede a pozoruje každý můj
pohyb. Pomalu přecházím k dalšímu drápku a postup opakuji. Když špička drápku odpadne, kočka ho
sleduje a já jí konejšivě, skoro šeptem chválím: „Ty jsi ale šikovná kočička, moc hodná holka…“
😊
Vzpomínám si, jak jsem před lety velmi podobným způsobem krátila nehtíky své dcery. Taky mě
sledovala a taky se jí to líbilo. Nebo to alespoň snášela klidně a bez protestu. Dneska už se o své nehty
stará sama, je skoro dospělá. Hodně si je zdobí, protože má pěkná dlouhá lůžka a nehet vypadá dobře, i
když není přerostlý. Často na nich vytváří malá výtvarná dílka, protože je políbená múzou a taky proto, že
mládí je hravé.
Vím, že všechny děti nemají takové pěkné nehtíky. Svádíme to na genetiku, ale ta je v tom často
úplně nevinně. To, jak jsou nehty našich dětí tvarované, jak jsou pevné a zda je netrápí záděry, zarůstání,
zatrhávání a jiné nepříjemnosti záleží dost podstatně na nás, rodičích. 🤨
Přijměte proto ode mě pár přátelských rad a doporučení:
– sříhejte nehty dětem častěji. Nehty na rukách vyrostou za týden asi o milimetr, na nohách trvá
milimetr i měsíc. To je průměr. Jistě chápete, že mladé, zdravé, překotně rostoucí a vyvíjející se
tělo, vyprodukuje hravě klidně i dvojnásobek.
– stříhejte jen nový přírůstek. Nesnažte se ušetřit si práci tím, že zajedete hluboko do lůžka a
ustřihnete co se dá. Lůžko je citlivé. Znepříjemníte dítěti nejen samotné stříhání, ale i následný
čas, než si obnažená kůžička zvykne. Kromě toho je příliš zkrácený nehet hlavním viníkem
pozdějšího zarůstání nehtů.
– tvarujte nehtík podle bříška prstu. To znamená mírný oblouček. Nehet má především chránit konce
prstů, tak mu zachovejte adekvátní plochu a nezužujte ho zbytečně. Díky němu bříško prstu
správně plní svou hmatovou funkci. Může posloužit i jako „pinzetka“ při jemné manuální činnosti.
Bez nehtů by nám zkrátka prsty zhrubly, ztratily by cit a pozbyly šikovnosti. A věřte, že zase tolik
nepřeháním!
– i když jsou dětské nehtíky měkké, sříhejte je špičkou nůžek po menších částech. Jednak se vám
bude tímto způsobem lépe tvarovat, a nehtu samotnému nezpůsobíte drobná mikrotraumata, čili
prasklinky a bude pevnější. Ona ta poddajnost dětských nehtíčků svádí k tomu udělat prostě šmik
– a je to hotové. Ale každý nehet má přirozené zakřivení a když ho nebudete při stříhání
respektovat, na nehtu to zanechá stopy. Zpočátku je ani nepostřehnete, ale časem bude nehet
křehčí a lámavější.
– po stříhání přejeďte okraj nehtu prstem a zjistěte, jestli je hladký a nezatrhává. Většinou je to v
pohodě, ale když se vám náhodou povede vyrobit nějaký zub, dítě se ho bude snažit ukousnout,
nebo utrhnout. Když nějakou nerovnost objevíte, začistěte ji jemným pilníkem. Povědomí o
existenci pilníku se vašemu dítěti v životě neztratí. Časem se samo naučí s jeho pomocí řešit
případné iritující nedostatky. Klidně mu kupte nějaký s obrázky a počítejte s tím, že si ho vyzkouší
i na psovi a panenkách.😆
– starejte se takto i o svoje nehty. Mnohé letité hříchy páchané na svých nehtech už možná
nenapravíte, ale lepší je začít pozdě, než nikdy. Pro vaše děti není lepší způsob osvojení správných
návyků, než váš příklad.
To je v kostce asi všechno. Tedy všechno základní. Až budu mít zase chvilku čas, napíšu vám něco
o zarostlých nehtech.
Zdravé nehty všem přeje Jitka.