NOŽIČKY

Končím. Tady mám hotovo. Dva páry ženských nohou, maminky a její dcery, jsou ošetřené podle mých představ a pevně věřím, že i podle představ jejich majitelek.😉 Byla tu příjemná atmosféra. Balím svoje věci. Není toho málo, ale tak to chci. Prostě kompletní péče v domácích podmínkách. Už mám skoro všechno, jen pro podnožku se vracím do obýváku. K mému velkému překvapení je na ní připravený další pár nohou. No, nohou … spíš nožiček. Nejmladší pokračovatelka rodu byla po celou dobu trvání pedikérského ošetření přítomna a tiše mě pozorovala při práci. Pak využila chvilkové nepozornosti dospělých, vylezla na sedačku, sundala si ponožky a holé nožky připravila na podnožku, jak to předtím viděla u maminky a u babičky. Culí se na mě a já jsem dojatá a odbouraná.😊Vracím se pro hydratační pěnu, klekám si k podnožce, beru do ruky maličkou nožičku a jemně ji masíruju a promazávám. Princezna bere celou věc vážně. Nehihňá se, necuká, neutíká. Drží jako beran. Taky to beru vážně a doluju z mozkových závitů všechno, co vím o dětské noze…

Podle statistik se na Evropském kontinentu 98% dětí narodí se zdravýma nožičkama. Tedy drtivá většina, to je pěkná bilance, viďte? Neúprosná statistika ovšem dále říká, že do dospělého věku vstupuje se zdravýma nohama jen asi 40% lidí. Jak to, že více než polovina Evropanů ztratí během prvních asi dvaceti let života tu dokonalost dolních končetin, kterou nás Matka příroda obdařila? Žijeme přece ve vyspělé společnosti!? Máme dobrou hygienu, bohatou stravu a dostatek obuvi na trhu!?🤨 Možná tušíte, že je to právě proto. Pro ten nadbytek.

Lidský tvor se narodí tak na polovině cesty svého vývoje. Neumí mluvit ani chodit a využívá jen maličkou část ze své mozkové kapacity. Všechno to rychle dožene, ale potřebuje k tomu čas a prostor. Paradoxně mu právě tyto dvě veličiny nezřídka upíráme. Myslíte, že ne? Tak se na to podíváme…🧐

Dětské nožičky jsou roztomile baculaté. Na plosce mají tukové polštářky, které se později ztratí. Chrání chodidlo, protože i když jsou v něm všechny kloubky, svaly a šlachy ve správném počtu a na správném místě, není ještě schopno chůze. Dítě nemá vyvinutou ani příčnou, ani podélnou klenbu. Obě se vytvoří až prací svalů, tedy chůzí. K té musí dítě mentálně i fyzicky dozrát. Dochází k tomu přibližně kolem jednoho roku života a předchází „pasení koníčků“, přetáčení ze zad na bříško, sezení a lezení po kolínkách.🥰 Po tom všem přijde jednou den, kdy se dítě na chvilku postaví, něčeho se přidržuje a vrávorá. Naše radost nezná mezí. Chytíme ho za ručičky, lehce nadlehčujeme a trénujeme a trénujeme… Také ho zachraňujeme před opětovným padáním na zadeček. Jsme přece rodiče a pomáhat a zachraňovat je naší svatou povinností!😇

Udělejme si malý test: Nejprve je třeba vypít asi šest piv a dva velké rumy, abychom se přiblížili motorickým schopnostem našeho dítěte. Potom zvedneme ruce nad hlavu. Pořádně, neflákejte to! Vytáhněte se až na špičky, protože dítě také nejprve našlapuje pouze na přednoží. Máte to? Táák. A takhle běžte do sámošky a zpátky. Jen běžte, já na vás počkám!😂

A teď vážně: Jestli chcete svému drobečkovi opravdu pomoct, nechte ho, ať se rozeběhne sám. Jestli se mu do toho moc nechce, ani když už se občas postaví, není k tomu ještě mentálně připraven a vy s tím těžko něco naděláte. První vratké krůčky končí pádem na zadeček a to je úplně v pořádku. Je to dobře zařízené, aby si maličký odpočinul a nezranil se. Zachraňovat ho není potřeba. Drobných krůčků bude přibývat. Budou široké a vás napadne, že je třeba zbavit ho plínek, protože mu překáží. Zase mu berete čas. Nechodí zeširoka kvůli plínkám, ale kvůli rovnováze. Podezírá snad vás někdo z toho, že nosíte plínky, když se vracíte z restauračního zařízení širokou, vrávoravou chůzí s rozpřaženýma rukama?🤨

Když už je chůze jistá, přibude nám další starost. Jakou vhodnou botkou a pnožkou nožku při chůzi chránit? Renomovaný výrobce obuvi umí ušít pěkné, kožené, s ozdobou a svým logem. Vypadají jako na dospěláka, ale jsou miniaturní. Cena miniaturní není, ale jsou přece tak roztomilé… Nekupujte je!⚠ Nebudeme teď řešit otázku jestli značkové, nebo neznačkové boty, jestli drahé, nebo levné. Otázka stojí, jestli vůbec nějaké. Nožička se vyvíjí, pracuje. Svaly posilují. Jejich nejlepší koordinace dosáhneme chůzí naboso. Už jsem o chůzi naboso napsala příspěvek s názvem „Bosé nohy v parku“. Tam radím moc to nepřehánět. Když vytáhnete choulostivou, neotužilou a lehce zdeformovanou nohu z boty a plácnete ji na dlaždičky, nebo beton, nečekejte, že z toho bude mít radost.🥴 Musíte ji na to připravovat, trénovat a vyhledat nějaký přírodní povrch. Dětskou nohu na to připravovat nemusíte. Tělíčko je dobře prokrvené, nervové čití perfektně funguje a mozek lační po nových informacích. Odložte plánovanou koupi modelu čehokoli na dálkové ovládání i tabletu od nejmenované ovocnářské firmy a kupte pro drobečka na zahradu kupu písku. Pediatr vám za to pošle děkovný dopis.😉 Písek, tráva, zrytý záhon, udupaná cestička, to všechno nožičky ocení. Kontaktem s terénem noha výborně posiluje a protože není omezena botou, vytvoří se pěkná klenba. Když už to naboso venku nejde, hlídejme velmi pečlivě, jestli má nožka v botě prostor. Gumáky nebo bačkůrky bývají dost široké i pružné. Příliš vyměkčená a příliš „vytvarovaná“ obuv bude pro nožku pouze pasivní podporou a nebude nutit svaly k práci. Mnoho hladkých a tvrdých povrchů nesvědčí noze vašeho dítěte zrovna tak, jako té vaší.

Zrádné jsou i ponožky, punčocháče a někdy i dupačky. Nestíháme je kupovat tak rychle, jak rychle roste dítěti noha. A právě to bychom měli! Krátká ponožka kroutí prsty. Úzká ponožka je zase tlačí k sobě. Už školní dítko tak může trpět mykózou v meziprstí, vbočeným palcem nebo drápovitými prsty.☹ Špatně vyvinutá noha pak ohrožuje stabilitu celého těla a to je zase příčinou toho, že dítě příliš nevyhledává pohyb. A pohyb je důležitý a prospěšný v každém věku.

Správnému vývoji nožní klenby vadí i nadváha. Specialistů na výživu je dnes hodně. Zkuste využít jejich služby, pokud máte dojem, že to vaše dítě potřebuje. Mýty typu „máš silnou kostru“, nebo „z toho vyrosteš“, případně „jen jez, jsi ve vývinu“ vedou ke špatným stravovacím návykům a těch se člověk těžko zbavuje.😟

A na závěr ještě jedna poznámka. U malých dětí (asi do tří let) často pozorujeme vbočené kotníky, nebo nožičky do X, případně jen jedna nožka „čitelná“, druhá se zdá rovná, někdy děti stáčí špičky k sobě nebo od sebe, případně vykazují jiné viditelné anomálie. Je to způsobeno tím, že tělíčko v prvních letech života roste překotně, ale ne vždy rovnoměrně. Nedělejte si starosti. Svaly a šlachy to všechno doženou a srovnají se.😎 Pokud byste něco takového pozorovali ještě u předškoláčka, poraďte se s pediatrem.

Snad jsem trochu přispěla ke zdárnému vývoji nožiček vašich dětí, či vnoučat. Hodně trpělivosti, humoru, nadhledu a klidu a samozřejmě zdravé nohy všem přeje Jitka.